Druhýmu člověku
Druhýmu člověku
Jsi duše zbraně, pro obraz války
jsi perem v krvi namáčeným.
Jsi knězem boje, cesty a dálky,
jsi žoldem, padlému vypláceným.
Jsi rámem dřevěným pro dojmy prastaré,
jsi štětcem, umazaným od oleje.
Jsi odraz ve skle skleněných očí,
konvojem jsi mi pro koleje,
jsi mince pokledu, jen jedna ve světě,
třebaže jiných jsou v něm stovky.
Jsi plamen svíci, křížem jsi Kristu,
oblázek z řeky, snad pro židovky,
jsi salva z děla, co hlasem z kovu
v plné své síle boří mýty.
Jsi
a to je důležitý
Dojem z básně
(Maura, 20. 2. 2010 20:34)