Pohřebiště patron(ů)
Pohřebiště patron
Prudce se zvedá železniční
prach nad skrání nádraží;
a mezi pražce padají
torza mrtvých střel.
V rohu se vyděšeně lesknou
rozbitá světla pasáží
a prolitou krev střádají
do sbírek pro muzea.
V zákoutích ulic zbraně pějí,
mrtvo je jak v sobotu ráno,
nad Čechy padly stíny Pompejí, však
panikařit je zekázáno,
vždyť zákazy jsou od toho,
aby se porušovaly! A žel,
v ulicích, deštěm romanticky provoněných
bezvládná tělíčka mrtvých střel,
jak lidem v periferiích
zmizela dálka,
se zatoulala mezi dlažky.
Tam, na kamenném nádvoří,
jež čas obešel.
Je válka.
úžasná...
(Markét :), 19. 5. 2009 20:54)