v návaznosti na debatu o korespondenci
Když píšete dopis, písmo jde z vás. Když adresát dopisem brouzdá, vy jdete z písma. A právě zastaralé a nefalšované vědomí rukopisu který znáte vám dává sílu, víru, naději...
Díky...
Rukopis
Ruce, bledé a vypsané,
dnes slzy setřou s sváří,
jež rudé byly,
když jěště žily,
a pero ležet zůstalo -
mezi řádky,
kde je třeba číst,
ikdyž každý list
jediné jméno křičí
do všech světových stran,
neb právě v slzách
psáno vše:
v slzách, jež píší
ve tváře.
Ruce, bledé a vypsané
dnes slzy setřou s hrobu,
jenž šedý neměl být,
neb míval pro co, žít...
Ruce, bledé a vypsané
dnes slzy serřou s tváře
(pro oči pohádkáře?)
možná pro to, že nikdo jiný
toliko za ně neučiní...
Komentáře
Přehled komentářů
...sama bych to nevyjádřila lépe, jen jsem tenhle komentář četka, tak jsem se vžívala do pocitů a hloubky které má...řekla jsi to nádherně
(chtělo se mi plakat)
děkuju:-)
***
(Lennys, 13. 4. 2009 19:52)Chtěla bych dostat dopis. A vlastně by ani nemusel bejt tak krásně napsanej, jako tahle tvoje báseň. Moh by to bejt úplně obyčejnej dopis s oslovením na začátku a podpisem na konci. Žádná poezie nebo tak něco... Vlastně by mi stačila jenom jediná věta. - Malá Iva Lechtá Udivenou Julii Ubrouskem.
děkuju, Leni
(Elf smrti, 15. 4. 2009 20:29)