Velmi stará báseň
30. 10. 2008
Ten důvod jednou bude pryč. Bude pryč,
tak, jako vždycky všechno bylo.
Ten důod jednou, bude pryč. Dávno pryč.
...a nic se ještě nezměnilo.
Ten jediný důvod k úsměvu-
k úsměvu, štěstí ve tváři.
Ten jediný, jedinečný z důvodů
jiskrou v duši, jen zazáří.
Otázkou však teď zůstává,
a místo v mysli nehybné,
a krutá, takle představa,
jestli se vůbec naskytne...
...někdy...
Naskytne?...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář