Stesk
7. 2. 2009
Poslepu z paměti přetahuju tvý rysy uhlem na papír.
V ruce křečovitě tisknu srdce z růženínu.
Prej kámen lásky.
Nebrečím.
Jdu ven.
Stojím na rozcestí.
Jít či nejít?
Chybíš mi.
Komentáře
Přehled komentářů
Petro, Stesk jako blesk - uhodil, zasáhl...
(P.S.:
(Elf smrti, 7. 2. 2009 20:47)...až na to že já v dlani tisknu pouze vzduch - éter/nicotu, utrpení, strast, tmu-beznaděj...a vzpomínky.)ať už je cokoliv cokoliv a třeba jakkoliv silný, když brečíš a držíš to, ce to jenom hadr* v tvojí ruce...
Úspornost je ctnost!
(Kapitán, 26. 2. 2009 22:50)